Kam se NEvydávat? - Wallsea Island a Thorney Bay

     Slunce pálí, léto v plném proudu, Londýn hlásí sedmaadvacet, ségra Karolína úspěšně dorazila a tak první den našeho putování mohl začít. Chtěli jsme spojit blízkou pláž a zase něco vidět a tak jsme se rozhodli udělat procházku na Wallsea Island a pak na zbytek dne se ukotvit na pláži Thorney Bay.

Wallsea Island je přírodní rezervace nacházející se při soutoku dvou řek Crouch and Roach, které se následně vlévají do moře. Údajně se jedná o jedno z nejklidnějších míst v Essexu, kde lze pozorovat volně žijící živočichy a chráněné rostliny. Jedním z největších lákadel jsou tuleni, za kterými jsme se vydali i my. Průvodce sliboval 13 kilometrovou procházku po hrázi, těšili jsme se, že se projdeme a náš labrador Monty se trošku unaví.

přírodní rezervace Wallsea Island - bláto a tráva, tráva a bláto

   Paradox byl, že jsme nechtěli strávit v autě příliš mnoho času, proto jsme taky jako cíl vybrali prakticky předměstí Londýna. Výsledek byl, že jsme se motali, nikdo netušil kam jedeme, navigace nefungovala, milionkrát jsme se ptali na cestu, vraceli se, otáčeli a do cíle dorazili po více než třech hodinách.  

A k čemu to všechno bloudění? Tráva, tráva, tráva, bláto, tráva, tráva, bláto a pes směl být jedině na vodítku, jak hlásala cedule. Perfect, šla bych si střelit rovnou, mohli jsme být celý den na pláži. V naději spatření tuleňů (které lze spatřit jen v zimě, což jsme netušili) jsme se přece jen vydali projít. Vysoká tráva Meba trošku děsila a když jsme se ségrou začali syčet a zpívat “ ssss snake, snake - snake, snake” náš Afričan trošku panikařil. To jsme ovšem netušili, že na hrázi, po které jsme šli, se hadi opravdu vyhřívají. Pár minut po našem vtípku Meba odhazuje Montyho vodítko, předvede nám Usaina Bolta a dosprintovává až k autu. Málem chudáček šlápl na užovku, procházet se už nechtěl! Nasedli jsme do auta, rozhodnuti vydat se za druhou katastrofou, tentokrát dog friendly pláž na Canvay Island - Thorney bay.

V březnu tohoto roku jsme sice už Southend navštívili, ale od 1. května do konce září psi na hlavní pláž nesmí a tak nám nezbylo nic jiného, než se vydat na pláž určenou pro psy. Ze Southend pláže jsme byli nadšený a určitě o ní něco napíšu, naivně jsem očekávala něco podobného. Omyl, velký!

Hladový a nevyčůraný (opravdu už to bylo akutní :D) jsme zaparkovali u “pláže”. Vrcholil právě odliv, moře někde v dálce a do blankytné modři mělo opravdu daleko. Spíš bláto naředěné vodou. Zachůdky nikde, "občerstvovací stanice" také v nedohlednu, pes už těžce natěšený až si zaplave a proběhne. Pouštíme ho z vodítka, aby vzápětí skočil do toho blátíčka a následně nás s ním všechny osprchoval. Bláto nám ten den bylo asi souzené. 
Okolo pláže vedl betonový chodník a beton pokrytý mořskými řasami pokračoval až k samotnému kusu písku, což tedy měla být pravděpodobně pláž. Nedokážu si představit, že by se někdo v takovémhle moři koupal, ale i tací se našli, spousta lidí se opalovala na ručnících, ale myslím, že i nejšpinavější český rybník měl větší atmošku než tahle velká louže.
Vydali jsme se po chodníku nad pláží hledat záchody a něco, cokoliv, co by se dalo sníst. V dálce jsme zahlédli červeno bílou budovu s nápisem grill, možná Jimmyho gril či koho čeho, každopádně v nadějí zachůdků a jídla jsme se rozhodli vzít ho útokem. Budova se ukázala jako Fata Morgana, zavřeno.  Nakonec, když situace vypadala ohledně čůrání dramaticky, jsme našli  záchody (chodili jsme kolem nich asi půl hodiny, ale Karča zdárně tvrdila, že je to jen stanice elektriky :D). Vzápětí i malý SPAR (jako INTERSPAR ale bez toho inter). Koupili jsme pití a sendviče a ač jsme vybrali tři různé druhy, všechny chutnaly úplně stejně. A to asi jako týden starý polystyren namazaný prošlou majolkou. Výhled na moře na pláži plné bláta, řas a rozbitých láhví od piva na chuti taky zrovna nepřidal. Vydrželi jsme to ještě další půlhodinku, jen kvůli Montymu, který si po prosezeném dni v autě užíval odpoledne. Bláto nebláto.

černé řasy na pláži 

kus betonu s řasami a louží tvářící se jako moře

I když s přílevem se moře trošku pročistilo, na videu můžete vidět, jak blátivá byla voda. 

London tour

Díky Mebovým navigačním schopnostem se zpáteční cesta stala největší atrakcí dne. Ve snaze vyhnout se podvečerní zácpě jsme se dostali do samotného centra Londýna a najednou se před námi vynořil Tower a následoval samozřejmě Tower Bridge, který jsem si mohla poprvé užít jako řidič. Turistický okruh pokračoval a my, z okýnka naší "vyhlídkové" toyoty, viděli London Eye, Big Ben, Westminsterský palác, Buckinghamský palác, Hyde park, Oxford street a pak okolo Notting Hillu konečně domů.

Montýsek s výhledem na London Eye